Přepočtený počet lékařů na 1 000 obyvatel - Ambulantní a zubní zdravotní péče
Barevná škála normalizována na rozmezí 1-6...
Evidentně vedou velká města...
Přepočtený počet lékařů na 1 000 obyvatel - Nemocnice (lůžková a ambulantní část)
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-2.5...
Lékařů v nemocnicích je v poměru ke stavu populace 10x méně, než ambulantních. Vedou opět velká města,
tentokrát hlavně Brno a Plzeň...
Naopak nejméně je nemocničních lékařů v okresech okolo velkých měst...
Velká města mají prostě větší spádovou oblast, zahrnující i přilehlé okresy...
Přepočtený počet lékařů - Odborné léčebné ústavy (mimo lázeňských léčeben)
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-100... (Zde to již je v absolutních číslech, není přepočítáno na 1000 obyvatel)
Nejvíce lékařů (nyní již nepřepočteno na populaci) je v Praze a potom v okrese Opava...
Podíl lůžek ve zdravotních zařízeních na 1000 obyvatel
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-12.5...
Nejvíce lůžek na 1000 obyvatel mají velká města (zejména Plzeň a Brno), kromě Prahy,
kde je poměr srovnatelný např. s okresem Svitavy...
Počet lůžek ve zdravotních zařízeních na 1 lékaře
(Vypočteno z počtu lůžek a počku lékařů)
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-15...
Nejvíce lůžek v nemocnici na 1 lékaře bylo např. v okrese Tachov, ale pak tam klesl počet lůžek,
počet lékařů (v přepočtu na 1000 obyv.) zůstal stejně malý...
Jinak nejvyšší je počet nemocničních lůžek na 1 lékaře v okrese Praha západ (kde je relativně
málo lůžek i lékařů, zdr.péče je koncentrována do Prahy)...
Počet lůžek ve zdravotnických zařízení - Odborné léčebné ústavy (mimo lázeňských léčeben)
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-1500... (Zde to již je v absolutních číslech, není přepočítáno na 1000 obyvatel)
Odborné léčebné ústavy jsou především v Praze a v Opavě, dále pak ve větších městech...
Např. v Mladé Boleslavi a v Havlíčkově Brodě jsou poměrně velké psychiatrické léčebny,
zřejmě jsou sem započítány...
Pracovní neschopnost
Průměrná délka pracovní neschopnosti
Průměrná délka pracovní neschopnosti vyjadřuje průměrnou dobu trvání jednoho případu pracovní neschopnosti v kalendářních dnech. Počítá se jako :
prům. délka PN =
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti
---------------------------------------------------------------------
počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti
Poznámka:
Pro průměrnou délku pracovní neschopnosti se běžně používá i synonymická terminologie:
- Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti
- Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti
Relativní zastoupení (pro vzájemné srovnání regionů)
Normalizované zastoupení v rozmezí 20-60 (pro vzájemné srovnání řádek)
Na Moravě (hlavně severní, ale částečně i jižní) jsou lidé déle nebo více pracovně nemocní
než v Čechách...
Povšimněte si dramatického nárůstu v roce 2009 (viz v pravém sloupci),
kdy byly znevýhodněny krátkodobé pracovní neschopnosti a zavedeny regulační poplatky...
Možná s tím (zavedení regulačních poplatků v roce 2008) souvisí i nejvyšší
míra inflace
(růst indexu spotřebitelských cen) ve zdravotnictví v roce 2008,
od kdy (ve srovnání s průměrem roku 2005) překonává i inflaci tabákových výrobků, alkoholu a narkotik...
Ovšem k poklesu pracovní neschopnosti (a tedy i lékařské péče???) došlo až v roce 2009,
s reformou pracovní neschopnosti, tedy ne ještě v roce 2008, po zavedení regulačních poplatků...
Průměrné procento pracovní neschopnosti je vyjádřením odpadu z fondu kapacity kalendářních dnů sledovaného období z důvodu pracovní neschopnosti. Počítá se jako:
% =
počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti ve sledovaném období násobeno 100
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
průměrný počet osob nemocensky pojištěných násobeno počtem kalendářních dnů sledovaného období
Barevná škála normalizována na rozmezí 3-7...
Od roku 2009 významě poklesl celkový počet dnů pracovních neschopností, znevýhodněním
krátkodobé prac. neschopnosti...
Dlouhodobě nejnižší procento pracovní neschopnosti je v Praze, poté ve středních Čechách...
Průměrné procento pracovní neschopnosti - Nemoc
Barevná škála normalizována na rozmezí 3-7...
Opět viditelný pokles nemocnosti v roce 2009... Že by tato drastická "reforma" vyléčila tolik
pracujících...?
Průměrné procento pracovní neschopnosti - Pracovní úrazy
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-0.6...
Ze zde sledovaných příčin jsou pracovní úrazy nejvzácnější - přibližně 10x méně než nemoci...
Pracovní úrazy poklesly v roce 2009 skoro neznatelně...
Nejvíce pracovních úrazů je v Plzni, následovala Karviná, ale od roku 2009 poklesla, nyní jsou
za Plzní jihozápadní Čechy...
Průměrné procento pracovní neschopnosti - Ostatní úrazy
Barevná škála normalizována na rozmezí 0-0.6...
Ze zde sledovaných příčin jsou úrazy poměrně vzácné - přibližně 10x méně než nemoci, o něco více
než pracovní úrazy...
Ostatních úrazů je nejvíce na severní Moravě a v jihozápadních Čechách.
Pokles v roce 2009 byl poměrně malý.
Průměrné procento pracovní neschopnosti - ženy
Barevná škála normalizována na rozmezí 3-7, stejně jako nemoci a celková p.n. výše...
Ženy jsou buďto častěji nebo déle(?) pracovně neschopné (zhruba o 1%, tedy 8/7),
procento "odpadu z fondu kapacity kalendářních dnů"
je vyšší než u celkového procenta u všech pracujících...
Rovněž zde je patrný pokles v roce 2009.
Srovnejte s emisemi různých typů znečištění ovzduší...
Srovnejte s počty důchodců v jednotlivých regionech...
Zdroj dat: ČSÚ
VDB tabulky DEM0120PU_OK, DEM0020PU_OK, ZDR5042PU_OK, ZPR5012PU_OK ...
Zpracování P.A.Semi.
(Zpět na index Regionální statistiky)
[ SVG verze ] [ PNG verze ]
